Jednodenní zastávku v Praze jsme vymysleli na cestě jednak kvůli schůzkám v rozhlase, s kamarády, jednak kvůli případným opravám mé

Ráno vstávám brzy, abych měl tu spoustu asfaltu a betonu, co mě čeká, co nejdřív za sebou. Minu Karlík, zříceninu,

Ráno se probouzím nějak bez nálady. Všechno sbalím a vytřepu od klíšťat, vyjdu z lesa a bzučící hmyz mě ani

Ráno mě probouzí kapky deště bubnující o stan. Ajaj, tak to dneska bude balení stanu v dešti. Mám na to

Ráno mám hodně klidné, jen sejdu z kopce dolů a před zámkem na lavičce snídám. Vychutnávám si ten chlad, který

Ráno se cítím dost dobře. Pomalu začnu s hygienou, balím se. Najednou cítím první kapky! Co to je?! Dneska už

Vstávám už ve čtvrt na pět. Mám to ještě deset kilometrů do Milíkova a nevím, jak budou moje nohy reagovat

"Jejda! Tam se asi nedá dojet autem," dochází mi, jak se v Aši dívám do mapy a hledám, kudy se